úterý 17. června 2014

Central Asia 2014 - den 38. [Bělorusko, Polsko]

Tradiční rituál – nasnídat, vys*at, sbalit. V libovolným pořadí. Při všech třech činnostech nás opět zmastili komáři. Cestou od bivaku na silnici chytam kufrem o cihly schovaný v trávě a mám co dělat, abych se neschoval i s motorkou do lesa. Běloruská příroda je krásná, všude zeleno, trasa není nijak navigačně složitá (na 600km dvě odbočky), tak to utíká. K obědu máme kapustovou polívku a řízek s chlebem.

Lachtan se rozhod pašovat do ČR cigára, Bonnyes s Foxem se nakazili a taky berou 'kartáč'. Za benzín utrácíme poslední šušně, na oplátku je nám na pumpě obsluhou nabízeno štěně, kterejch se motá mezi autama několik. Na konci Brestu nám Fox nabízí posledních 1000 běloruskejch peněz. Bonnyes je trhá a já je strkam Foxovi do vejfuku. Ještě že nás pan Lukašenko neviděl. Radši jedem na hranice.

Běloruská strana – fronta, pak čekání na doklady. Polská strana – menší fronta, stejné čekání na doklady a já jsem za odměnu poslanej na kontrolu vozidla a zavazadel. Před halou čekám asi 10 minut, pak si mě zavolají i s fichtlem dovnitř. Tam už stojí dva Volkswageny rozebraný na atomy. První dotaz: Vezeš cigára? Nevezu. Tak prej vyndat věci. Otevřu kufry, s nehranou nechutí z nich vytáhnu jednu tašku a blbě se ptam, jestli jako všechno ven. Odpověď: „Počkej, za chvíli přijde kolega.“ Celník zmizel do dveří, kam před chvílí i ostatní celníci, a nic se neděje. Dávám se do řeči s jedním z řidičů rozebranýho VW. Prej pašujou cíga a náhodou byl vylosovanej ke kontrole. To se prej občas stává a patří to k životu.


Po dalších deseti minutách přichází celník a prej že kontrola mejch zavazadel je u konce. A to ani pořádně nezačala. Samou radostí odjíždím z haly bez helmy. Polští řidiči jsou ukázněný, cesty lepší než v Bělorusku, tak to odsejpá. Ztrácíme Lachtana, tak hledáme bydlení bez něj. Lachtan píše, že je asi 30km od nás, ale opačným směrem, než bysme potřebovali. My budem bydlet na zahradě rodinnýho domku místního pekaře Piotra. Nijak Piotra neznáme, jenom jsme se ho zeptali, jestli se tu někde dá přespat. A on prej, že u něj na zahradě můžeme. Pěknej barák, krásná zahrada, nádhera.

Žádné komentáře:

Okomentovat